Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Liberecká Drbna

Kořeny frustrace. Odpor k migrantům vzniká z pocitu, že stát se o lidi nestará, dokazuje studie

pondělí, 2. dubna 2018, 20:45

Všichni na nás zapomněli, nejezdí k nám už ani autobus a poštovní schránka je kilometry daleko. Podobné stesky jako z odlehlých koutů Česka jsou slyšet i v baštách populistických stran ve Francii a Německu. Stovky rozhovorů teď ukazují, jak podobné jsou si kořeny populismu všude v Evropě.

Nová studie berlínského think tanku Das Progressive Zentrum přináší 500 hloubkových rozhovorů s lidmi z oblastí postižených třeba úpadkem těžkého průmyslu.

Tedy z míst, kde i v Česku získává nadpůměrnou podporu například Miloš Zeman, Tomio Okamura nebo komunisté.

Podle podobného klíče se ptali i výzkumníci v regionech Francie a Německa. V těch, kde ve volbách byly nadprůměrně úspěšné populistické strany – Národní fronta respektive Alternativa pro Německo.

Ve Francii tak rozhovory probíhaly například v Calais na severu nebo v části Marseille na jihu země. V Německu zas volební výsledky jako místo interview určily třeba Gelsenkirchen na západě nebo berlínské sídliště Marzahn na východě.

Dbalo se přitom na to, aby lokality rozhovorů zahrnovaly jak centra velkých měst, tak předměstí i venkov.

Průměrná délka rozhovoru byla zhruba 25 minut a průměrný věk dotazovaných asi 49 let – půl ženy, půl muži. Nepadla přitom výslovná otázka „Koho jste volil/a?“ Šlo o to zjistit obecně, v jakém prostředí se populismu daří.

Migrace vs. schránka na dopisy

Jak Národní fronta, tak Alternativa pro Německo (stejně jako třeba SPD Tomia Okamury) se profilují jako protiimigrační, euroskeptické strany. Zatímco Národní fronta je dlouhodobým hráčem na francouzské politické scéně, AfD svůj celostátní průlom a vstup do národního parlamentu slavila teprve loni.

Téma migrace jako jednu z věcí, které „jsou v jejich bydlišti špatně“, uváděli nejčastěji obyvatelé velkých měst. Naopak venkovu vadili migranti jen okrajově.

Lidé dotazovaní ve studii sice často uváděli migraci jako jeden z hlavních celostátních problémů. Hlavní nedostatky svého každodenního života ale spatřují jinde.

„Poštovní schránky tu zrušili, ta poslední je až na konci sídliště, tam už se nedá ani dojít pěšky. V zimě naši ulici silničáři ani neuklízejí, přijedou teprve tehdy, když nemůže projet sanitka,“ cituje studie třeba 54letou ženu z okresu Gelsenkirchen-Ost na západě Německa.

Tohle je hlas z velkoměstské aglomerace, podobné stesky na chybějící infrastrukturu ale studie zachycuje i v menších městěch nebo na venkově – zavírání malých obchodů nebo nedostatek školek a celkově chybějící perspektiva lidí mimo velká centra.

Vesměs jde o věci, které mohou vlády ovlivnit cílenými investicemi do těchto regionů. Například podporou mobilních zdravotních středisek, šířením vysokorychlostního internetu nebo garancí minimální frekvence spojů veřejné dopravy.

Odpovědi na otázku „Co vám nejvíc ztěžuje každodenní život?“ jsou ve Francii i Německu podobné v tom, že lidé na první místo řadí problémy s prací (Francouzi nedostatek pracovních míst, Němci spíš podmínky na pracovišti nebo nízký plat) a nedostatečný finanční příjem.

Studie zmiňuje třeba i loňskou analýzu německého ministerstva hospodářství, podle které má dnes 40 procent pracujících s nejnižšími příjmy v Německu nižší kupní sílu než před 20 lety.

Analýza varuje před ohrožením vnitřní soudržnosti společnosti v Německu, kvůli rozevírání platových nůžek. Společnost, která není solidární uvnitř sebe sama, pak těžko může být solidární navenek, třeba v dobách uprchlické krize.

Nebojíme se uprchlíků, ale vlastního pádu

Jeden z nejzajímavějších momentů celé studie je otázka vnímání tématu migrace. Německo v roce 2015 přijalo několik set tisíc uprchlíků a i ve Francii je migrace jednou z klíčových otázek dneška. Zmiňované politické strany, Národní Fronta i Alternativa pro Německo, pak mají boj proti imigraci na vrcholu své agendy.

Z rozhovorů ale vyplývá, že to není primárně kulturní odlišnost, co voličům těchto stran na přistěhovalcích vadí. Odpor vůči migrantům pramení podle studie právě z pocitu, že stát se dostatečně nestará o domácí obyvatelstvo (viz chybějící infrastruktura) a že tedy v této situaci není možné platit péči o migranty a jejich integraci.

Migranti jsou v očích sympatizantů populistů především konkurenty v boji o sociální výhody. A proto pro ně představují problém. Obavy ze ztráty vlastní kultury pod vlivem migrantů přicházejí až jako důsledek té první zmiňované, „ekonomické“, antipatie, vyplývá alespoň ze zmiňované studie.

Vrátit se do terénu

Ta také ukázala, že i když lidé populisty volí, nesdílejí vždy zcela jejich rétoriku a názory. Opět jde o zjištění poučné pro Česko.

V pětistovce rozhovorů v baštách AfD a Národní fronty se jen málo objevovala například paušální kritika médií, strach z islamizace Evropy, kritika přebyrokratizované Evropské unie nebo konspirační teorie, tedy klasický argumentační arzenál populistických politiků.

Sympatizanti AfD a Národní fronty tedy sice volí populisty, kteří všechno tohle říkají, ale vlastně od nich chtějí slyšet něco jiného – jak mají příští měsíc zaplatit nájem nebo jak vyžít z důchodu. Ani v tomhle se Česko velmi pravděpodobně od Francie a Německa příliš neliší.

Pocit „opuštěnosti“ a určité „méněcennosti“ ale kromě chybějící infrastruktury posiluje i nezájem politiků. Tradiční politické strany se ze strukturálně slabých regionů často stáhly a jejich místo zaplnili populisté nebo přímo krajní pravice.

Studie připomíná, jak na východě Německa před lety krajně pravicová NPD jako jedna z mála nabídla pomoc lidem zasaženým reformami pracovního trhu a sociálních dávek a těžila z toho, že zkrátka „byla po ruce“, když ji lidé potřebovali.

Chybí hlas opuštěných

Navíc, podle výsledků studie, mají lidé v baštách populistů pocit, že když už politici skutečně řeší nějaké problémy, je to v oblasti zahraniční politiky, a ne v oblasti jejich – každodenních starostí.

O těchto celostátních a zahraničních tématech informují i média, kde potom zase chybí hlas „opuštěných“ a jejich každodenní problémy. Tím se pocit odcizení dál prohlubuje.

Co tedy studie doporučuje? Politici by se měli vrátit k mravenčí terénní práci v regionech, nad kterými kdysi zlomili hůl. Lépe by měli zvládnout vysvětlovat, že i zahraniční agenda má přímý vliv na život obyčejných lidí uvnitř země.

A především by měli zmírňovat nejtvrdší dopady globalizace a digitalizace na ty, kterých se to negativně týká. Střídání prodavačů samoobslužnými pokladnami nebo robotizaci průmyslu zastavit nejde. Automatický přechod propuštěných zaměstnanců k populistům ale ano.

Text byl původně publikován na HlidaciPes.org

Kam dál?

Dejte nám auto, zaplatíme pokuty. Známý „ochránce kuřáckých hospod“ má nový projektDejte nám auto, zaplatíme pokuty. Známý „ochránce kuřáckých hospod“ má nový projekt

Dejte nám auto, zaplatíme pokuty. Známý „ochránce kuřáckých hospod“ má nový projekt

sobota, 17. března 2018, 11:17Kontroverzní podnikatel Petr Kocourek, který stojí za projekty jako je kuřácký klub Libertas,...

VÝROČÍ: Obchodní dům Ještěd zbourali před devíti letyVÝROČÍ: Obchodní dům Ještěd zbourali před devíti lety

VÝROČÍ: Obchodní dům Ještěd zbourali před devíti lety

středa, 28. února 2018, 11:50Je to právě devět let, co došlo k demolici obchodního domu Ještěd, který musel ustoupit novému...

VIDEO: Oblíbený filmař Michal Orsava zachraňuje Česko před hrozivou budoucnostíVIDEO: Oblíbený filmař Michal Orsava zachraňuje Česko před hrozivou budoucností

VIDEO: Oblíbený filmař Michal Orsava zachraňuje Česko před hrozivou budoucností

pondělí, 12. února 2018, 12:42Představte si rok 2030 v České republice. Národní divadlo opět shořelo, socha svatého Václava byla...

© 2011 - 2018 TRIMA NEWS, s. r. o